Všichni rodiče si jistě přejí, aby jejich dítě trávilo čas něčím smysluplným, co ho bude bavit a co dokáže rozvinout jeho vrozené vlohy. V době, kdy již mateřské školy nabízí množství zájmových aktivit a základní školy pak nepřeberné množství různých kroužků, není problém vybrat pro dítě to, co ho baví a zajímá nejvíc.

Při výběru zájmových kroužků je však velice důležité dbát na to, aby dítě dělalo skutečně to, co ho opravdu baví a k čemu má vlohy. Dalším důležitým faktorem je nezahlcovat ho nadměrným množstvím těchto volnočasových aktivit, ale ponechat mu i prostor na hraní v pravém slova smyslu. Dovádění, skotačení, přirozený kontakt se svými vrstevníky.

Řada rodičů dělá při volbě kroužků stejnou chybu. Vidí totiž ve svých ratolestích klavírní virtuosy, fotbalové hvězdy, úspěšné malíře, mrštné gymnastky a mnohé další, bez soudného zvážení toho, na co dítě opravdu má. Důvodem není jen to, že chtějí svému dítěti dopřát to nejlepší, ale skutečnost, že si v té či oné disciplíně přáli vynikat kdysi oni sami, avšak neměli k tomu příležitost a tak se realizují prostřednictvím svých dětí a to často i proti jejich vůli.

Aby zájmové kroužky byly pro dítě přínosem, je zapotřebí vybrat to, co bude pro něho tou nejlepší volbou. Co ho bude bavit, těšit, v čem dosáhne takových výsledků, aby ho to motivovalo k dalšímu posunu v dané činnosti.

V případě zájmových kroužků může méně znamenat víc. Všeho, čeho má dítě moc, může mít totiž kontraproduktivní účinek. Mnoho volného a nevyplněného času, stejně jako nadměrné množství nejrůznějších volnočasových aktivit. Roztříštěnost zájmů přináší únavu a mnohem menší vstřebatelnost toho, co by jinak dítě mohlo z dané věci vytěžit.

Ve všem, a ani vztah rodič-dítě není výjimkou, je důležitý respekt. Samozřejmě, že na bází rodiče-dítě funguje odlišně, než třeba ve vztahu dvou dospělých, avšak i malý človíček si jej v jisté míře zaslouží. Nevyroste z něho pak zamindrákovaný jedinec, ale člověk, který si je zdravě vědomý své ceny.

Ponechejte proto svým dětem možnost spolurozhodovat o tom, jak budou trávit svůj volný čas a nenuťte je do aktivit, které jsou jim vzdálené. Aby se z vašeho dítěte stal vámi vysněný úspěšný hokejista, když ho daleko víc baví sbírat brouky a vyniká v hodinách biologie, tím určitě nedosáhnete. To, čeho však můžete dosáhnout zcela jistě je skutečnost, že mu sport  můžete do budoucna spíše znechutit.

A intenzita volnočasových aktivit? Jak se říká – všeho s mírou. Optimální je tzv. zlatá střední cesta. Nadměrné zatížení může přinést ve svém důsledku dokonce nemalé problémy, tak jako v případě desetileté Elišky. V pondělí chodila na klavír, v ten samý den večer měla ještě hodinu hry na flétnu. V úterý a ve čtvrtek ji maminka po škole vozila hrát tenis, domů se vracely až pozdě večer. Pak si teprve dělala úkoly. Středa byla vyhrazena výtvarnému kroužku, v pátek docházela mezi malé turisty, s nimiž mnohdy trávila i sobotu. Když si rodina v létě vyrazila na dovolenou, Eliška se tam zhroutila, skončila v nemocnici s naprostým vyčerpáním a rodiče se divili. Organismus zvyklý na věku neúměrnou zátěž ve chvíli, kdy si to mohl dovolit, prostě vypnul. I to se může stát.

Naslouchejte proto pozorně svým dětem a berte ohled na jejich přání, věk a potřeby.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..