Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie – nejběžnější poruchy učení, o kterých už většina z nás alespoň slyšela. Co si ale počít, když potkají i naše dítě?

Varovné signály

Ačkoli to není všeobecně známo, vyskytují se signály, které nás mohou upozornit na budoucí možné potíže, už v batolecím věku. Má-li naše dítě potíže s hrubou či jemnou motorikou, nebo značně opožděný rozvoj řeči, zpozorněme.

Zejména jsou-li potíže výrazné nebo v kombinaci, mohou být znakem budoucích možných problémů s učením. Neuděláme chybu, svěříme-li se se svými pochybnostmi dětské lékařce, konzultujeme s učitelkou v mateřské škole, případně rovnou vyhledáme pedagogicko-psychologickou poradnu, kde po vyšetření dítěte mohou např. doporučit odklad školní docházky.

Ve škole

Nejpozději v první třídě se porucha učení projeví. Buďto si všimneme sami nebo nás upozorní učitelka, že výsledky dítěte neodpovídají vynaloženému úsilí. Pokud to budeme ignorovat, dítě postupem času ztratí chuť a motivaci k práci a jeho školní výsledky se budou průběžně zhoršovat. Návštěva pedagogicko-psychologické poradny je již nezbytným a možná ne posledním krokem.

Poradna

Poradna po vyšetření vydává rodičům doporučení pro školu, jak postupovat při výuce a klasifikaci žáka s poruchou učení. Tato doporučení jsou individuální, založená na výsledcích vyšetření, pohovoru s rodičem, příp. i zprávě učitele. Zároveň nám poradí, jak postupovat při domácí přípravě, jaké volit metody výuky, čeho se vyvarovat. Možná, že nám doporučí absolvovat s dítětem ještě návštěvu u některého dalšího odborníka, např. neurologa nebo logopeda.

Doma

Máme-li dítě s poruchou učení, připravme se na zvýšené nároky na domácí přípravu. Sami postupem času nejlépe poznáme, jaký systém učení našemu dítěti vyhovuje. Jednoznačně nutná je komunikace se školou, z níž, je-li dobrá vůle na obou stranách, bude mít dítě jedině prospěch.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *