S touto větou se dříve či později setká téměř každý rodič. Přichází zhruba okolo třetího roku věku dítěte a o rok až dva nabývá na intenzitě.Zvíře by se rozhodně nemělo pořizovat jen z dětského rozmaru. Tak jako hračka, kterých je v obchodech všude spousta a když jedna přestane dítě bavit, pořídí se prostě další. Zvířátko je živá bytost a zodpovědnost za jeho život je především ve vašich rukách. Pořízení zvířete by mělo být rozhodnutím celé rodiny, po pečlivém zvážení možností odpovídající péče, kterou každý živý tvor potřebuje.
Rybičky jako dočasné řešení?
Někteří z rodičů naléhání dítěte vyřeší způsobem, že na prosby o pořízení pejska nebo jiného chlupáče pořídí akvárium s rybičkami. Zvířátko jako zvířátko, no ne? Rybičky neobtěžují hlukem, nejsou cítit, nemusí se venčit a když mají hlad, rozhodně u stolu neloudí. Ovšem jestliže dítě není ve skrytu duše malým akvaristou, rybičky ho baví den, dva, týden. Rybičku však nelze hladit a mazlit se s ní, takže akvárium je záhy dítětem opomíjeno a malý špunt nadále pošilhává po huňatých kožíšcích pejsků, kočiček, králíčků, křečků a morčátek.
Zvíře pořizujte s rozmyslem
Pokud se rozhodnete dítěti vyhovět, je třeba si uvědomit, že zvíře není věc, kterou lze odložit, když děcko přestane bavit. Takže často je sice zvířátko pořizováno pro dítě, ale vždy s rizikem, že vlastně chlupatého kamaráda budete mít nakonec vy… Jistě víte, jak snadno se dá podlehnout smutným dětským očím v hračkářství, ačkoliv už na prahu jsme odhodláni, že nekoupíme ani bublifuk. V případě živé bytosti bychom si měli zachovat chladnou hlavu a rozhodně nepodlehnout například v některém z Pet center, kam s dětmi zavítáme, úpěnlivým prosbám, že se o „toho zrzavého/černého/chlupatého/maličkého…. tvorečka“ bude dítě OPRAVDU ale OPRAVDU starat.
Jaké zvířátko vybrat?
Pokud uvažujete o pořízení zvířecího kamaráda pro svou ratolest, je třeba zvážit, jaké zvíře je pro vaše dítě vhodné.
Myška, morče, králíček, křeček, křečík, činčila či třeba osmák jsou zvířátka, která není nutné venčit. Vyžadují odpovídající péči spočívající v krmení, napájení, je důležité pečovat o jejich hygienické podmínky. Tato zvířátka jsou chována nejčastěji v klecích a boxech k tomu určených, které jsou k dostání v prodejnách potřeb se zvířaty. Jejich spodní část bývá řešena tak, aby byl únik podestýlky, znečištění a zbytků krmení ze zvířecího příbytku co nejmenší. Aby zvířátka dobře prospívala, je třeba jim vedle potravy dodávat také vitamíny, zpestřovat jim granulovanou stravu čerstvou zeleninou či ovocem.
Děti často touží po kočičce. Záleží, zda máte dům se zahradou a kočka bude mít ven volný přístup, nebo jestli žijete v bytě a bude se jednat o zvíře, které se bude pohybovat téměř výhradně v interiéru. V prvním případě není nutno nijak zvlášť zajišťovat hygienické potřeby zvířete, protože je vykonává venku. Pakliže však budete kočku chovat výhradně v bytě, musíte jí pořídit kočičí WC. Můžete opatřit otevřené WC, ale také takové, které má podobu boudičky a případný únik náplně je minimalizován. Na výstelku toalety jsou vhodné speciální granuláty, které kočičí moč pojmou a navíc eliminují její zápach. Kočka by měla mít svou mističku na jídlo a pití. Nezapomínejte také na místo, kde si bude moci brousit drápky. Řada nových majitelů koček bývá nepříjemně zaskočena tím, že si kočka obrušuje drápky o nábytek a sedací soupravy. Pro broušení drápků může sloužit stejně dobře větev zbavená kůry, jako třeba kousek dřeva, sbitý do podoby malého žebříčku.
Většina děti však nejvíce touží po pejskovi. Pejsek je sice zvířátko, ale je to zároveň kamarád, se kterým se dá lumpačit, smát se s ním i plakat do jeho kožíšku. Když si mu děcko postěžuje na hroznou křivdu, kterou na něm maminka spáchala tím, že mu vnutila nenáviděnou krupicovou kaši, pejsek mu přece rozumí a na znamení toho ho jemně olízne! Pes je sice tvor nám velmi blízký, který skutečně dokáže být kamarádem a věrným společníkem, ale vedle toho má také své potřeby na venčení a pravidelnou péči. Pes není na rozdíl od kočky sólista a těžce nese, když nemá dostatek pozornosti své smečky. A tu tvoří samozřejmě jeho rodina. Pokud se rozhodnete pořídit dítěti psa, u malých dětí je asistence při venčení a péči o něj ze strany dospělých nezbytná.
Co se týká volby psa, pak do bytového domu je lepší menší, společenská rasa. Velmi oblíbení jsou jorkšírští teriéři, kteří navíc díky tomu, že jejich srst má podsadu, minimálně línají. Mnoho rodičů se rozhodne dětem pořídit pejska miniaturního, například čivavu, ale tady pozor. U maličkého psa hrozí riziko jeho poranění, protože děti nedokážou rozeznat nebezpečí, které takovému pejskovi hrozí. Stačí šlápnout neopatrně na pacičku a to, co u většího pejska končí „jen“ bolestivým zaskučením, může být u maličkého pejska zlomenina.
Pokud se rozhodnete splnit přání, které začíná větou: „Mami, kup mi zvířátko,“ nespoléhejte na to, že mu dítě bude schopnost zajistit celoživotní vhodnou péči. Jen tak se dá předejít plným útulkům a spoustě opuštěných zvířat. Navíc tím, že se člověk jednoduše nezbaví odpovědnosti za živého tvora dává dítěti příklad, jak je důležité vážit si života.
