Obsah textu
Jakákoli nemoc dítěte se pro rodinu stává zátěží fyzickou, psychickou i finanční. O to více toto všechno platí, jde-li o nemoc dlouhodobou, neboli chronickou.
Strach
V případě nemoci je strach první emocí, kterou rodiče i dítě zažívají. Často přichází dříve než diagnóza, nelze se ho zbavit a zhoršuje psychický stav nemocného i celé rodiny. Nelze si ani představit, nezažili-li jste to, jak vyčerpávající a zatěžující je nemoc pro rodinu, širší příbuzenstvo i přátele. Vyčerpání, frustraci a únavu, které rodiče nemocného pociťují, ventilují ve svém okolí, zoufale hledají pomoc a radu.
Finance
Rodina nemocného dítěte se často ocitá také ve finančních těžkostech, protože stále nemocné dítě znamená, že jeden z rodičů zůstává opakovaně doma a nezřídka kdy přijde o zaměstnání úplně. Rodina se tak stává jedno příjmovou, v případě, že se jedná o samoživitelku, zcela bez příjmu. Tato situace se zpětně odráží jak na nemocném dítěti, tak na jeho sourozencích.
Škola
Nemocné dítě se od kolektivu svých vrstevníků vždy liší, a to minimálně svou častou absencí. Na vyučování se musí připravovat doma s rodiči, kteří ne vždy funkci učitele zvládají. Velmi důležité je udržovat úzký kontakt se školou, jmenovitě s třídní učitelkou, a situaci s ní průběžně konzultovat. Nezřídka kdy se také bohužel stává, že se dítě pro svou odlišnost stává terčem šikany spolužáků. Její případné projevy je třeba velmi bedlivě sledovat.
Rodinné vazby
Nemoc dítěte se výrazně podepisuje i na vztazích v rodině. Sourozenci nemocného často mohou péči o něj považovat za protěžování ze strany rodičů, a to i přesto, že jsou již dost staří na to, aby situaci rozumově chápali. Je nezbytně nutné, aby si rodiče vyhradili čas pro každé dítě v rodině zvlášť a věnovali dost času samostatně všem dětem. Zároveň však nesmí zapomínat ani na sebe a svůj vzájemný vztah, neboť dlouhodobě nepříznivá atmosféra či dokonce rozpad rodiny, celkovou situaci jen zhorší.
